Alfred Wierusz-Kowalski, NEBEZPEČNÁ JÍZDA, cca 1880

59,8 x 99,0 cm - olej, plátno duplikát podepsáno p.d.: Alfred Wierusz-Kowalski

Na zadní straně nálepka (tisk): von Possenhofen; pod ním nečitelný nápis pastelkou; vedle č. (pastelkou): K N o 15.



Nálepka na rubu obrazu může naznačovat, že obraz se nacházel ve sbírce zámku v Possenhofenu. Tento palác zakoupil bavorský vévoda Maxmilián v roce 1843 jako letní sídlo. Nachází se jihozápadně od Mnichova, na břehu malebného Starnberského jezera. Právě zde strávila svá nejšťastnější dětská léta princezna Alžběta Bavorská, pozdější císařovna Sisi. Zámek zůstal v držení bavorských vévodů až do 20. let 20. století.



Alfred Wierusz-Kowalski - jak napsal jeden z dobových recenzentů - spřádal přízi svých kompozičních nápadů, v nichž rovnocennou roli hrají krajina, lidé a koně, z venkovského života, z rodných polských reálií. Tato díla byla na trhu s uměním vysoce ceněna a vyhledávána, a to jak kvůli "exotickým" námětům pro západní diváky, tak kvůli malířovu mistrovství. Na těchto obrazech zaujme pozornost věnovaná realitě, vynikající charakteristika lidských postav a dokonale zachycených koní v pohybu, stejně jako virtuózní reprodukce světla a sněhu, mihotajícího se v odstínech růžové, modrozelené a modré.

Obrazy zobrazující vlky útočící na pocestné jedoucí na saních patřily k nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším Wierusz-Kowalského kompozicím. Jsou to především ony, které upevnily jeho slávu. Umělec čerpal tento námět ze svých vzpomínek na dětství - jako osmiletý chlapec sám zažil podobné dobrodružství a ocitl se se svou rodinou ve smrtelném nebezpečí. Namaloval mnoho obrazů s vlky a sám je studoval jako málokdo. Tyto kompozice výstižně charakterizoval Eligiusz Niewiadomski, který mimo jiné napsal: "Šílený spěch saní, vzpínající se koně, šílení strachem, se prodírají křovím. V saních kdosi s dementním pohledem svírá v ruce křivák, tam dál se valí nějaká šelma, barvící sníh potem. Jako celek - nikoli banální srážka lidí, koní a vlků, ale podstatné, přízemní drama, kde jde o smrt a život, podané s úžasnou svobodou, pravdivostí a rozmanitostí variant jedné a téže myšlenky. Tyto obrazy měly obrovský úspěch, kupovali je bohatí Němci a zejména Američané a Angličané. (E. Niewiadomski, Malarstwo polskie XIX i XX wieku, Warszawa 1926, s. 182).

Zde prezentovaná Niebezpieczna jazda je jedním z raných - a výjimečných - obrazů tohoto druhu. Kromě dramatické anekdotické vrstvy zaujme také skvěle namalovanou, typicky polskou krajinou se zasněženými poli.

Nebezpečná jízda je jedním z Wierusz-Kowalského působivých, vysoce dekorativních děl z jeho nejlepšího období. Způsob malby i signování poukazují na období kolem roku 1880. Útok vlka zobrazený v rozlehlé zimní krajině je namalován s jistotou a velkou pečlivostí při vykreslování nejmenších detailů. Kromě pozornosti věnované realitě zaujme i vynikající charakteristika postav - divák se vcítí jak do hrůzy, kterou malíř vykreslil na tváři kočího, tak do klidu, s nímž muž na voze míří na vlka. Pozornost upoutá také skvěle nastudovaný pes, který je připraven bránit své spolucestující za každou cenu. Malíř skvěle zachytil pohyb uhánějících koní a hroudy sněhu odletující zpod jejich kopyt vysoko nad koňské hlavy. Zobrazení koní v plném cvalu, s vlající hřívou a kopyty odtrženými od země, dodává celé scéně dynamiku.

Alfred Wierusz-Kowalski (Suwałki 1849 - Mnichov 1915) - jeden z nejvýznamnějších polských malířů tzv. mnichovské školy, byl vedle Józefa Brandta a Władysława Czachórského také nejpopulárnějším z polských umělců usazených a trvale působících v Mnichově. Usadil se tam v roce 1873 po studiích ve Varšavě a Drážďanech. Ještě rok studoval na mnichovské Akademii výtvarných umění u Alexandra Wagnera a poté přešel do Brandtova soukromého ateliéru. Brzy si získal uznání kritiky i veřejnosti; jeho obrazy, ověnčené medailemi na výstavách, byly vyhledávány sběrateli a německými obchodníky. V roce 1890 se stal čestným profesorem mnichovské akademie. Maloval žánrové a žánrově-historické výjevy s motivy jezdců, rytířů, lovců, koní, vlků a sněhu. Po cestě do Afriky v roce 1903 se věnoval také orientálním námětům. Poměrně málo umělcových děl se dostalo do polských muzejních sbírek - jeho obrazy prodávané především na německém trhu se ve větším množství nacházely v soukromých sbírkách, především v Německu a Spojených státech. Nyní se často objevují i na polském trhu s uměním a vždy přitahují zájem sběratelů.