Jacek Malczewski, Portrét Kazimierze Pochwalského, 1914-1915

92,0 x 117,0 cm - olej, plátno signováno p.d.: J. Malczewski | 1914-1915.



Na zadní straně: M:

- na horní liště tkalcovského stavu, výstavní nálepka Okresního muzea v Sandoměři: Jacek & Rafał Malczewski | Okresní muzeum v Sandoměři | 17. března - 31. července 2012;

- vedle nálepka s číslem (perem): 1136/2008;

- vedle samolepky výstavy: Jacek Malczewski (1854-1929) | Portrét Kazimierza Pochwalského, | 1914-1915 | MUZEUM JACKA MALCZEWSKÉHO | V RADOMI | Výstava: Jacek a Rafał Malczewski | 25.3.2011 - 4.9.2011;

- vedle nálepky s fixem napsaným číslem depozitáře Muzea Tatra v Zakopaném, kde byl obraz uložen v letech 1997-2000: Dep S/1112/MT.

Také:

- na příčce tkalcovského stavu číslo (černou barvou): .1.;

- pod ním slabě čitelné razítko malířského obchodu s potřebami Aloise Ebesedera ve Vídni: A[...]der | Wien | I. Opernring 9.;

- na spodním pásu krosny číslo depozitu Slezského muzea v Katovicích (bílou barvou): WSC/dep.1304/SzM.



Obraz vystaven, reprodukován a popsán mj. v:

- Katalog výstavy uměleckých děl "Polské legie. Wystawa Legiony Polskie" / Výstava "Polské legie" uspořádaná úsilím Nejvyššího národního výboru pod vedením profesora Jerzyho Mycielského v březnu a dubnu 1916, Krakov 1916, s. 22, kat. č. 222 (Portrét profesora Kazimierze Pochwalského; Vídeň 1915);

- J. Remer, Legie v umění. Výstava v Paláci výtvarných umění v Krakově 1916, Krakov 1916, s. 22, 24-25;

- W. Wyganowska, Krytycy wobec tematyki legionowej Jacka Malczewskiego, "Biuletyn Historii Sztuki", 1994, R. LVI, č. 1-2, s. 43-55, (o portrétu K. Pochwalskiegona s. 51), il. 4 na s. 46;

- W. Wyganowska, Sztuka Legionów Polskich 1914-1918, Wyd. Neriton, Warszawa 1994, s. 75, 122, obr. 67;

- D. Kudelska, Dukt pisma i pędzla. Biografia intelektualna Jacka Malczewskiego, Wydawnictwo KUL, Lublin 2008, s. 543 (uvedeno);

- Jacek a Rafał Malczewski, Muzeum Jacka Malczewského v Radomi od 25. března do 4. září 2011;

- Jacek a Rafał Malczewski, Národní muzeum v Gdaňsku, pobočka Zelená brána od 15. X. 2011 do 26. II. 2012;

- Jacek a Rafał Malczewski, Regionální muzeum v Sandoměři od 17. III do 31. VII 2012;

- Jacek a Rafał Malczewscy, vědecká redakce Zofia Katarzyna Posiadała, Radom 2014, s. 212-213, il;

- Jacek Malczewski. Kontexty, Muzeum Jacka Malczewského v Radomi 20 IX 2024 - 5 I 2025;

- P. Szymalak-Bugajska, Jacek Malczewski. Kontexty, Radom 2024, s. 271, il. 195.





Portrét Kazimierze Pochwalského (1855-1940), malíře, svého vrstevníka a přítele od dob studií v Krakově a Mnichově, namaloval Malczewski ve Vídni, kde v letech 1914-1915 využíval jeho laskavě zapůjčený ateliér na Akademii výtvarných umění na Schiller Platz. V mládí se oba umělci vzájemně portrétovali (1879; Lvovská obrazárna), po letech Malczewski maloval Pochwalského znovu, již jako zralý muž, umělec, soustředěný na přenesení své malířské vize na plátno. Obraz je výrazem pocitů a úzkostí, které oba umělce provázely v prvních letech světové války. V roce 1916 byl Pochwalského portrét vystaven na krakovské výstavě "Polské legie" a poté jej obšírně popsal Jerzy Remer. Tento text, ačkoli se dnes může zdát plný přílišného patosu, je nicméně svědectvím o pochopení myšlenky a intenzitě emocí provázejících recepci díla, vytvořeného a vnímaného v určitém historickém okamžiku.

Recenzent píše o vlnách vojsk valících se přes širé pláně. Před nimi železná hradba polského vojáka - legionáře. Bubeníci bijí do bubnů, (...) zdá se, že se země chvěje pod nohama tisíců bojovníků, kteří se v jakémsi mocném pochodovém rytmu ženou vpřed do bitvy. (...) Vpravo i vlevo se rozvíjejí prapory, mezi nimiž se žluto-černo-červeně barví spojenecké armády. A armádám živých se na pomoc vydává armáda nadpozemských mstitelů. Z výparů dýchající země povstávají modré bohyně pomsty, valkýry a duchové padlých hrdinů, a hned za legiemi bohyně vítězství s rudým praporem s bílým orlem velí rytířským hordám k boji na život a na smrt. V popředí je busta malíře profesora Kazimierze Pochwalského v národním černém oděvu. Výtečně vymodelovanou hlavu se stříbrnými vlasy má malíř skloněnou dopředu a v očích mu vyvstává obraz (...): Legie jdoucí do boje. Jednou rukou bere paletu, druhou vymačkává z tuby barvu - karmín. Neboť skutek se podaří a krvavé drama bitvy se naplní a krev hojně zkropí pole slávy a věhlasu. Z dálky přilétají nerozluční společníci války, hejna vran a havranů. To však malířovo čelo nezkalí (...) naopak, jeho mužná, zocelená tvář září pýchou, že jeho synové jdou ve stopách svých otců. Jeho strnulá, přepracovaná ruka zachází s malbou s jakousi kněžskou důstojností (...). To je bizarní oblast Malczewského umění (...), tajemství vnitřního života národa je vyjádřeno v těchto obrazech-básních.



V pozdějších letech byl obraz několikrát připomenut v souvislosti s uměním polských legií (viz studie W. Wyganowské). V ikonografických a fotografických sbírkách Národních muzeí ve Varšavě a Krakově se nacházejí staré fotografie Portrétu Kazimierza Pochwalského pořízené v krakovských fotografických ateliérech - Antoni Pawlikowski (MNW) a Amalia Krieger (MNK - viz protější strana).



Jacek Malczewski (Radom 1854 - Krakov 1929) - významný představitel polské malířské moderny, zahájil svá umělecká studia na krakovské umělecké škole, kde v letech 1872-1875 studoval u Felixe Szynalewského, Władysława Łuszczkiewicze a Jana Matejky, jehož ateliér navštěvoval znovu v letech 1877-1879. Poté studoval na pařížské École des Beaux Arts u E. Lehmanna (1876-1877).

V roce 1880 odcestoval do Itálie. V letech 1884-1885 se zúčastnil - jako kreslíř - vědecké expedice Karola Lanckorońského do Pamfýlie a Pisidie v Malé Asii. V té době pobýval také v Řecku a Itálii. V letech 1885-1886 pobýval několik měsíců v Mnichově. Po návratu se natrvalo usadil v Krakově, odkud dále cestoval do Mnichova a Itálie. V letech 1896-1900 vyučoval na krakovské škole výtvarných umění a v letech 1911-1922 byl profesorem a dvakrát rektorem krakovské akademie. Léta 1914-1915 strávil ve Vídni a v roce 1916 se vrátil do Krakova. V posledních letech svého života pobýval převážně v Lusławicích a Charzevicích u Zakliczyna. Byl spoluzakladatelem Spolku polských umělců "Umění" (1897) a členem skupiny "Nula" (1908).
V počátečním období své tvorby maloval portréty, žánrové výjevy a - především - obrazy s náměty souvisejícími s mučednickou smrtí Poláků po lednovém povstání (Smrt Ellenai, Neděle v dole, U jeviště, Štědrý večer na Sibiři). Později, od 90. let 19. století, vytvářel obrazy symbolického obsahu s prolínajícími se vlasteneckými, biblickými, pohádkovými, literárními a alegoricko-fantastickými náměty.