Teodor Axentowicz, DÍVKA S SVÍČKOU

31,9 × 23,7 cm – olej, deska

signováno vpravo dole: T. Axentowicz

Na zadní straně nečitelný oválný razítko (pravděpodobně z obchodu s malířskými potřebami) s popisem tužkou:
4 | 32 x 24 | MK 80-
vedle nečitelné slovo napsané tuší.

Teodor Axentowicz (Brašov v Sedmihradsku 1859 – Krakov 1938) – malíř, pastelista, litograf – patřil k nejznámějším a nejuznávanějším polským malířům. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Mnichově pod vedením Gabriela Hackla, Aleksandra Wagnera a Gyuly Benczúra. Svá studia doplnil v Paříži, kde poté pobýval několik let. Účastnil se pařížských salónů; v roce 1890 se stal členem Société Nationale des Beaux-Arts. V té době také opakovaně vyjížděl do Londýna. V roce 1895 se vrátil do vlasti a trvale se usadil v Krakově, kde byl jmenován profesorem tamější Školy výtvarných umění (od roku 1900 Akademie). Na této škole nepřetržitě vyučoval až do roku 1934, přičemž dvakrát zastával funkci rektora (v letech 1910–1911 a 1927–1928). Byl jedním ze zakládajících členů Společnosti polských umělců „Sztuka“, členem vídeňské „Secesie“ a spolupracovníkem jejího časopisu „Ver Sacrum“. Úspěch mu přinesly zejména idealizované podoby ušlechtilých dam a půvabné dětské portréty. Maloval také obrazy s žánrovou tematikou; byl jedním z prvních malířů Huculské oblasti a Huculů. Vytvářel historické obrazy a symbolické kompozice spojené s plynutím času, pomíjivostí a stářím. V raném mnichovském období se jednalo o obrazy v duchu akademického realismu; na pozdější tvorbu umělce mělo vliv anglické malířství 18. století a díla současných malířů – Boldoniho, Whistlera, Sargenta. Jeho obrazy se vyznačují dekorativností, elegancí, svěžestí jemné barevné škály a delikátní secesní stylizací. Zpočátku maloval olejovými barvami a akvarelem, po roce 1890 pak především mistrovsky zvládnutou technikou pastelu. Zabýval se ilustrací a litografií, navrhoval plakáty pro výstavy „Umění“.