Tadeusz Dominik, KOMPOZICE, 1962

99 x 89 cm – olej, plátno

Prezentovaný obraz vznikl v období let 1961–1962, které bylo pro tvorbu Tadeusze Dominika velmi důležité. Bylo to v době, kdy umělec pobýval v USA na prestižním stipendiu Fordovy nadace. Ve stejném období (1961) se v newyorském Muzeu moderního umění (MoMA) konala legendární výstava „15 Polish Painters“, jíž se Dominik zúčastnil.
Kurátor této výstavy Peter Selz tehdy v katalogu napsal: [Dominik] pracuje do značné míry intuitivně, maluje živými, nespoutanými tahy. Zdůrazňoval také, že na rozdíl od mnoha svých současných polských malířů, kteří tvořili v temné, monochromatické škále, se Dominik projevil jako ryzí kolorista, jemuž byl nejbližší mezinárodní styl expresivního abstrakcionismu.
Nabízené plátno tyto vlastnosti dokonale ilustruje. Barva je zde nanášena rozhodnými tahy štětcem a barevné skvrny jsou rozloženy široce, odvážně a energicky, což umocňuje vnitřní dynamiku kompozice.
Ačkoli se struktura díla blíží čisté abstrakci, zaznívají v ní silné vazby na přírodu, která pro Dominika představovala nevyčerpatelný zdroj inspirace a úžasu. Umělec spíše než konkrétní přírodní tvary zachycoval její neustálé působení, proměnlivost a fyzický proces transformace. Jím malované krajiny a motivy byly vždy filtrovány skrze osobní citlivost a přeneseny na plátno jako prchavé dojmy vytvořené v představivosti. Prezentovaný obraz pochází z nejlepších let tvůrčí činnosti umělce.


♣ Droit de suite: ♣ K kupní ceně bude připočítán dodatečný poplatek vyplývající z práva autora a jeho dědiců na odměnu v souladu se zákonem ze dne 4. února 1994 o autorském právu a právech souvisejících (droit de suite).
Hraniční DPH: * K vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočítána hraniční DPH ve výši 8 % (v souladu s § 12 bodem 3 Pravidel).

Tadeusz Dominik (Szymanów, 14. ledna 1928 – Varšava, 20. května 2014) studoval na katedře malířství Akademie výtvarných umění ve Varšavě pod vedením prof. J. Cybise (1946–1951, diplom v roce 1953). Od roku 1951 působil jako pedagog na své mateřské fakultě, zpočátku jako asistent Cybise. Od roku 1965 vedl vlastní ateliér, v roce 1979 získal titul profesora. V roce 1990 odešel do důchodu. Během studií na něj – prostřednictvím osobnosti a umění Cybise – zapůsobily myšlenky polského kolorismu, které poté tvůrčím a samostatným způsobem rozvíjel. Zpočátku maloval figurativní obrazy. Debutoval na slavné výstavě ve varšavském Arsenalu v roce 1955, kde získal cenu. V tomto období se kromě malby věnoval také dřevorytu, v němž pracoval s rozsáhlými plochami bílé a černé (své dřevoryty vystavoval mimo jiné na benátském bienále v roce 1956). Ve druhé polovině 50. let začal malovat abstraktní obrazy, zpočátku v expresivním a spontánním stylu informel. V 60. letech obohatil svá díla o fakturální efekty. Nezměnitelnou inspirací pro malíře byla příroda, bohatství a barevnost jejích forem. Zůstal jí věrný dodnes, přičemž měnil pouze samotný způsob malby. Postupně své kompozice zesvětloval a zjemňoval, zaváděl dekorativní efekty, jako jsou rytmická opakování tvarů či jakési malované „rastry“, které pravidelně vymezují části kompozice. Mezi mnoha oceněními získal mimo jiné cenu „Złote Grono“ v Zielené Hoře v roce 1963, Grand Prix Festivalu polského současného malířství ve Štětíně v roce 1968, cenu Georgea Rowneye v Londýně v roce 1973 a cenu Jana Cybise ve Varšavě v roce 1973. Souběžně s malířstvím se věnoval gobelínům, keramice a také počítačové grafice.
Zemřel 20. května 2014 ve svém domě nedaleko Varšavy.